Co mám jíst?

JEDNOU Z NEJČASTĚJŠÍCH OTÁZEK  V MÉ PORADNĚ JE:

CO MÁM VLASTNĚ JÍST, ABYCH BYL ZDRAVÝ?

JEZTE A POUŽÍVEJTE ZÁKLADNÍ POTRAVINY

to znamená MASO, MLÉKO, OBILÍ, ZELENINU, OVOCE, OLEJE 

– všechno ostatní z nich můžete uvařit

PŘIPRAVUJTE SI JÍDLO A VAŘTE DOMA
 je to časově náročnější, ale jen tak víte, co vaše jídlo obsahuje
Další variantou je jíst v restauracích zaměřených na zdravé a čerstvé potraviny, kde garantují kvalitu.
 
 POUŽÍVEJTE ČERSTVÉ POTRAVINY
co nejméně konzervované, skladované, upravované
 
OMEZTE NA MINIMUM
CUKR, SŮL, ALKOHOL, BÍLÉ PEČIVO, PRŮMYSLOVĚ UPRAVOVANÉ POTRAVINY -to jsou všechny polotovary a výrobky např. mražená pizza, konzervy, zmražená jídla do mikrovlnky, předsmažená jídla…..
 
ČTĚTE ETIKETY
A SLEDUJTE TZV. ADITIVA NEBO ÉČKA, OBSAH SOLI, CUKRU, ŠKROBU A PALMOVÉHO OLEJE
 
 

ZDRAVÝ TALÍŘ MARGIT SLIMÁKOVÉ

Výborná názorná pomůcka, která vám bez počítání kalorií pomůže sestavit správné složení denního jídelníčku. Je třeba, aby všechny základní druhy potravin měly zastoupení v denním plánu v proporcích dle tohoto obrázku. To znamená, že základem stravy by měla být ZELENINA (počítá se i vařená, ideální je poměr 1:1 vařené a syrové), nikoliv pečivo jak tomu u většiny lidí je. 

BÍLKOVINY A POLYSACHARIDY by měly být přibližně ve stejném poměru a rozhodně nezapomínejte na zdravé tuky (máslo, kvalitní oleje nebo semínka)

CO MÁM JÍST V PŘÍPADĚ PORUCHY METABOLISMU NEBO INTOLERANCÍ?

POKUD MÁTE INTOLERANCI na PŠENICI

NESTAČÍ VYŘADIT JEN PEČIVO!!!

Pšenice se nachází v těstovinách, kaších, pizze, zákuscích, sušenkách, knedlících a mnoha dalších potravinách

Místo oblíbeného rohlíku nebo chleba zkuste na snídani kaši z pohanky, jáhel nebo ovesných vloček, případně jen jakékoliv vločky s ovocem, ořechy případně s jogurtem

Není ani dobré dlouhodobě nahradit např. pšeničný chleba jen chlebem žitným. V případě dlouhodobého a častého konzumování si může tělo vytvořit intoleranci i na žito a další obiloviny, které obsahují lepek.  Snažte se jíst co nejpestřeji a střídat různé druhy příloh – např. jáhy, pohanku, oves, quinou, amarant, kukuřici… Je jich hodně, jen to chce zkoušet a objevovat.

stevepb / Pixabay

TIP: pokud obiloviny před vařením namočíte, prospějete vašemu zažívání. Jsou totiž pro tělo snadněji vstřebatelné.

 

POKUD MÁTE INTOLERANCI NA MLÉKO         (mléčnou bílkovinu kasein)

Daria-Yakovleva / Pixabay

Týká se to mléka, ale i jogurtů, sýrů, tvarohu a všech výrobků z mléka. Nejčastější je intolerance na kravské mléko.

Výrobky BEZ LAKTÓZY nejsou vhodné, protože pořád obsahují kasein. Laktóza je mléčný cukr, nikoliv bílkovina.

Čím mléko nahradit?

V některých případech je možné, že můžete konzumovat výrobky z kozího nebo ovčího mléka. 

SÓJA – nejčastější, nikoliv nejlepší náhrada mléka. Časté výrobky ze sóji totiž obsahují izolovaný sójový protein, který vůbec není tak zdravý. Pokud jde o sóju jsou nejzdravější a nejprospěšnější pouze fermentované potraviny – to je miso, natto, tempeh, sójová omáčka.

Chcete-li mléko pro děti – do kakaa nebo pro vás do kávy:

vyzkoušejte některé z rostlinných mlék, dají se snadno vyrobit i doma – např, z mandlí, kešu, ořechů…

Pokud máte pestrou stravu nemusíte se bát nedostatku vápníku ani bez konzumace mléčných výrobků. Chcete-li zvýšit přísun vápníku ve stravě zaměřte se  na mák, mořské řasy, konopná a jiná semínka a ořechy. 

CO JE TO STŘEVNÍ MIKROBIOTA 
A PROČ SE O NI MUSÍME STARAT?  

Součástí našeho těla je, ať chceme nebo ne, několik milionů mikroorganismů. Nejvíce se v poslední době mluví o tzv. střevním mikrobiomu, neboli o společenství organismů, které osidlují naše střevo. Jsou pro nás velmi důležití protože pokud je složení střevního mikrobiomu dostatečně pestré a bohaté, funguje naše zažívání dobře. Tito miniaturní obyvatelé našich útrob nám pomáhají trávit a rozkládat zbytky nestrávené potravy.  Pokud je však jejich složení narušené, může to vést k zhoršenému vstřebávání potravin, intolerancím, zánětům střeva a tzv. „propustnému“ střevu, kdy se toxiny dostávají dále do těla. Navíc naše střevo je velmi důležité z hlediska fungování imunitního systému a narušení střevní rovnováhy může mít vliv i na naši psychiku.

Z hlediska stravy můžeme podpořit růst a správné složení mikrobioty tím, že budeme jíst dostatek zeleniny a ovoce, zejména organického původu (ideálně z vlastních zdrojů bez chemických postřiků nebo bio produktů). Dále celozrnné potraviny a fermentované neboli kvašené potraviny – nejlépe kvašené zelí, různé druhy kvašené zeleniny (raději vyrobené doma, protože ty které jsou v obchodech procházejí pasterizací:-( ). 

Naopak je dobré se vyhnout cukru, chemicky a příliš tepelně upravovaným potravinám, antibiotikům.

Samotné braní probiotik bez odstranění dalších příčin nerovnováhy střevní mikrobioty nemá příliš význam.