Novinky

Chcete být dlouho zdraví? Vyzkoušejte půst

Je tady tradiční masopust

Víte, že je období masopustu? Tady v okolí Brna se ještě dodržují oslavy masopustu s veselými průvody maškar. A víte, co znamená masopust? V křesťanském prostředí je to období mezi dvěma postními obdobími – mezi Vánoci a Velikonocemi. Po skončení masopustu začíná čtyřiceti denní půst. Tak mi přijde symbolické, napsat vám něco o půstu.

Začátek nového roku má mnoho lidí spojený se spoustou předsevzetí, plánů a vizí, z nichž mnohé se během pár dnů nebo týdnů rozplynou. Chceme být lepší, chceme zhubnout, chceme být zdravější, přestat kouřit, přestat jíst sladké, začít podnikat a miliony jiných věcí, každý máme ty své. Ale dost často se tato předsevzetí točí kolem stravy a zdraví. Objevují se nejrůznější „zázračné a hvězdné“ diety, případně doplňky, které slibují, že tentokrát už vážně zhubnete. 

V jistém smyslu jsme vlastní životní sílu vyměnili za pohodlný a praktický životní styl.

V průběhu února se většina novoročních předsevzetí začíná vytrácet

Kdo svá předsevzetí ještě teď koncem února dodržujete? Možná někteří z vás našli správnou cestu, ale většinou se po určité době vracíme do stejných kolejí a hubnutí je opět nedosažitelným snem.
Proč tomu tak je? A to i přesto, že dodržujete pokyny výživových poradců a lékařů? Omezili jste množství stravy, jíte menší porce 3-5 krát za den a dokonce sportujete, běháte, moříte se, ale výsledky nic moc. Navíc se u vás postupně s přibývajícím věkem objevují různé nemoci, v lepším případě „jen“ zvýšený cholesterol, zvýšený tlak….. 

Důležité je pravidelné stravování po malých porcích, ideálně 5x až 6x denně, znáte to?  

Už před nějakou dobou mě zaujal fakt, že starší klienti, kteří ke mně chodí do poradny, jsou většinou v lepší kondici než ti o generaci mladší. Myslím tím zejména klienty narozené ve 30-40 letech 20. století, kteří si prožili válku a období nedostatku.

Naši předci měli v průběhu roku mnoho svátků a příležitostí k hodování. Slavili se Vánoce, Velikonoce, narozeniny, výročí, svatby a mnoho dalšího. My jsme na tuto tradici navázali a pokračujeme vesele ve slavením. Jenže už nevidíme, že pro ně to byly mimořádné příležitosti užít si dobrého jídla a pití. V dalších dnech v roce totiž neměli takovou hojnost, takže jedli velmi střídmě, někdy „bohudík“ i hladověli nebo drželi předepsaný půst. Právě nejrůznější půsty najdeme snad ve všech kulturách na světě. Ale my si jíme jako králové každý den, celé roky a podle toho také vypadá naše současný zdravotní stav. Spousta lidí trpí cukrovkou, vysokým tlakem, kardiovaskulárními nebo chronickými onemocněními.

A to ještě nemluvíme o kvalitě našeho jídla.

Cesta ke zvýšení vaší životní síly nevede přes to, co jíte, nýbrž přes to, co nejíte.

Hiromi Shinya

Je vědecky prokázané, že kratší či delší půsty mají velmi příznivý účinek na naše zdraví. Proč tomu tak je? V průběhu evoluce jsme byli my lidé přizpůsobeni k hladovění, protože potrava prostě někdy nebyla. Nebyla úroda, byla zima, nezdařil se lov a podobně. S tím si naše tělo dokázalo velmi dobře poradit a my jsme navzdory všem těžkým obdobím přežili. Naše tělo se naučilo čerpat energii z vlastních zásob. Jednak máme v těle uložen tuk, který může sloužit jako zdroj energie po dlouhou dobu a navíc probíhá v těle tzv. autofagie, neboli proces, při kterém se buňky zbavují svého odpadu – poškozených bílkovin. Díky tomu se může zbavovat také choroboplodných zárodků. V tomto procesu hrají velmi důležitou roli také hormony inzulin a ghrelin. Díky půstům můžeme předejít nebo i snížit tzv. inzulinorezistenci, kdy naše tělo již nereaguje na inzulín a kromě cukrovky to vede k mnoha dalším onemocněním.

V některých zemích berou půsty jako možnou terapii při léčbě chronických onemocnění i lékaři.

Tak jsem si řekla, že to zkusím také. Nejsem zatím jako Jaroslav Dušek, abych vydržela 40 dní bez jídla. K tomu mám daleko a myslím, že většina z vás také.

Ale co začít s menšími dávkami? Mě se osvědčil tzv. přerušovaný půst? Máte na výběr 12:12 , 16:8 nebo 20:4 hodin, při celodenním půstu může být 36 hodin, 42 hodin nebo půsty obden. To už si každý může určit podle sebe. Za mě, nejlépe se mi drží přerušovaný půst 16:8, který jsem schopná běžně zvládnout i v pracovní dny.

Co znamená přerušovaný půst v praxi?

Vezměte si tedy příklad na 16:8 hodin. Máte celých 8 hodin na to jíst normálním způsobem. Většina lidí vynechává snídani a jí jako první až oběd například ve 12.00. Pak máte celých 8 hodin, kdy se můžete najíst. Maximálně však do 20.00.

Pro ranní jedlíky, kteří potřebují snídat je možné to posunout. Můj režim je takový, že snídám v 8.00 a poslední jídlo mám odpoledne do 16.00 pak už jen ovocný čaj, vodu. A jen díky této úpravě jsem za měsíc zhubla čtyři kila, která jsem dříve zkoušela jinými způsoby a nešlo to.

Nejen množství jídla, ale také denní doba má vliv na hubnutí a metabolismus

Každopádně je potřeba zvážit, kdy si dáte hlavní jídlo dne. Na jedné studii se prokázalo, že více přiberete, pokud jíte hlavní jídlo večer, než ráno. Proto je možná ideální doba kolem poledne. Tak to dělají i obyvatelé středomoří, u kterých se rádi inspirujeme zdravými potravinami.

Co je a co není přerušovaný půst?

Ne – nestíhám se najíst celý den, protože jsem v jednom kole a večer do sebe bez ladu a skladu naházím sušenky, chipsy, rohlíky se salámem… prostě všechno, co zrovna najdu v ledničce a ve spíži

Ano – nejím např. 16 hodin, ale v těch 8 hodinách si dám klidně 2-3 jídla. Důležité je mít předem připravené co si dám. Měla by to být kvalitní strava, obsahující dostatek bílkovin a zdravých tuků, zeleniny a omezené množství cukrů. Zejména rafinovaného cukru!

To není tak zlé, ne?